„Nejde o pole vs. parkoviště. Jde o to, kde dává fotovoltaika největší smysl.“

Dobrá myšlenka. Ale česká realita je méně dramatická, než se často říká.

V Česku je nejkvalitnější zemědělská půda (I. a II. třída ochrany) už dnes velmi přísně chráněná.
Její využití pro nezemědělské účely výrazně omezuje zákon č. 334/1992 Sb., §3 odst. 4.

A kolik jí zabírá fotovoltaika?

Celkem 588 hektarů z více než 4,18 milionu hektarů zemědělské půdy.
To je přibližně 0,01 %. (Data vycházejí z evidence využití půdy v katastru nemovitostí a nepokrývají všechny typy instalací (např. mimo ZPF).

Jinými slovy: debata o „zabírání polí soláry“ je dnes často hlasitější než samotný problém.

To, že je dopad zatím minimální, neznamená, že nemáme hledat lepší řešení.

Agrovoltaika
Kombinace výroby elektřiny a zemědělství. Její teoretický (dlouhodobý) potenciál se v Česku odhaduje až na 30 GW — závisí ale na legislativě, ekonomice i ochotě zemědělců.

Parkoviště jako příležitost

Využití solárních carportů dává smysl, ale jejich rozvoj brzdí vyšší investiční náklady.
Zatímco ve Francii už je zastřešení velkých parkovišť povinné a v Německu se zavádí regionálně, v Česku zatím chybí systémová regulace.

Dopady na krajinu nejsou černobílé:

• Omezení orby, pesticidů a hnojiv může podpořit regeneraci půdy
• Na dobře spravovaných solárních farmách bylo zaznamenáno až 3× více ptáků než na intenzivně obdělávané půdě
• Mohou fungovat jako útočiště pro opylovače a další druhy

Ano, existují i studie upozorňující na možné negativní dopady. Ty jsou ale obvykle lokální a závislé na konkrétním projektu.

Místo zjednodušených sporů „pole vs. parkoviště“ dává větší smysl kombinace přístupů:

• ochrana nejkvalitnější půdy
• využití již zastavěných ploch (parkoviště, brownfieldy)
• rozvoj agrovoltaiky

Energetika není o jednom řešení. Je o dobrém mixu.